Archiv štítku: Zapisnik

Soukromá kajuta, ruskojazyčnaja děvuška, dvě večeře, námořník, východ nebo západ? Na loď jsem nastoupila přesně v 12:14. Chvíli se čekalo, než se otevře recepce (ano, i když loď už něco pamatuje, skutečně je tu recepce). Platila jsem za kajutu pro čtyři. Bylo to o deset dolarů levnější. Asi tu nejsem jediný

Arménie stále se mnou, špion, trajekt Nemožné se stává skutečností, držím v ruce palubní lístek na trajekt, který mě převeze přes Kaspické moře. Je 14.10.2019, 11:38. Přesně dvě hodiny potom, co jsem prošla branou do přístavu. Dostat se sem, ke kase v přístavu v Alatu, 70 km od Baku, bylo těžší, než

Trajekt: pokus první, z baku se nikdy nedostanu, pivo jako 2v1? Grafický návod na cestu do Alatu. Když jsem se v pátek rozloučila s Amirem, Alim, Janet a Gunar a odjela do Alatu, netušila jsem, že budu zpět v Baku ještě tentýž večer.  Budím se do deštivého rána, i Baku pláče, že odjíždím.

Baku, rutina, náhradní rodina, jak se žije v Pákistánu? Co určuje, jestli se vám, na nějakém místě líbí nebo ne? U mě na to mají velký vliv vzpomínky. A ty mám na Baku víc než hezké. Jsem tu už potřetí během hodně krátké doby. Teď není hlavním cílem poznávat město,

2v1, noční vlak, romantika, Baku Na cestu do Baku jsem se těšila. Vážně. Noční vlak je super, mnohem lepší než autobus. Vízum jsem si tiskla cestou na vlak, v Gruzii je xerox na každém rohu. Jízdenku jsem si šla koupit asi v 6. ale když jsem skoro hodinu čekala ve

Proč? Kde? Kdy? Za kolik? Proč ne? V Tbilisi. 29.září 2019. Zadarmo. Jak se stalo, že jsem se ocitla na startu půl maratonu v Gruzii? Můj kamarád Alex mi napsal, že s námi nemůže jet na výlet, protože běží závod v Tbilisi, 10 km. Fakt? Já chci taky 😄Jenže bych to

Červený jako známka stárnutí? výhledy a zmrzlina Sama se alkoholu spíš vyhýbám, ale je podzim a já bych se nejradši teleportovala na Moravu, sedla na kolo a jezdila s Verunkou mírně ovíněná burčákem mezi sklípky. Teleport ještě nikdo nevymyslel, ale nic není nemožné, jak mi Giorgi pořád opakuje. Giorgiho a

Co se dá dělat, když jedete 4 hodiny v maršutce bez wifi? Pamatuju si to, jako by to bylo včera. Seděla jsem tehdy v maršutce do Tbilisi, Verunka vedle mě spala, já koukala z okna a říkala si, že tohle je ono, tohle mě baví, tohle bych chtěla. Škoda že

Borjomi, odpočinek, jako doma, loučení Mám tu nejlepší babičku v celým vesmíru (asi jako každej). Chybí mi její svíčková, od nikoho jiného ji nejím. A nikdo neumí lepší tvarohovou buchtu. A nikdo mi taky neumí na plnou pusu říct, co si o mě myslí 😄. Není nic lepšího než se

„Už máš v Arménii nějaké kamarády?“ „Ne.“ „Tak já budu tvoje první arménská kamarádka.“ Gjumri, Suzy a Naz, zima, svátek, vítejte v pekle V Jerevanu jen přespíme a ráno (po menším bloudění a hodinové jízdě přes město na nádraží, kam by se dalo dojet za 10 minut metrem) odjíždíme do Gjumri.

80/112