CHRÁMY, DÁREK, POBŘEŽÍ PLNÉ TURISTŮ A VÝHLEDŮ
Plněné bagety Banh Mi tu stejně jako v Kambodže seženete úplně všude. Jsou plněné vším možným, my měli ke snídani s vajíčkem. K tomu ledová káva a ledový čaj.
Vung Tau je město plné chrámů. Hned u toho prvního potkáme babičky prodávající vějíře.
.
Jsme sice u moře, ale nějak se nám do vody nechce. Není tu totiž tak krásný jako na Con Dao. Je hodně znát, že se tu do moře vlévá řeka. Kromě chrámů a majáků je tu taky dost turistů. Jezdí sem hodně místních ze Saigonu a taky hodně Rusů. Jenže místní se stejně nekoupou a Rusákům to takhle stačí.
.
Ve Vung Tau už se více zdržovat nechceme a pokračujeme v krasojízdě. Vyhýbáme se hlavní silnici jak nejdéle to jde a frčíme dál podél pobřeží. Je tu sice trošku větrno, ale po celou cestu se můžeme kochat výhledy na moře, které sem tam zastíní prázdné plážové resorty. A když nás výhledy na moře unaví, jednoduše si zastavíme u silnice na ledovou cukrovou třtinu. Se západem slunce dojedeme do La Gi. Ubytujeme se a jdeme do města na večeři. Lidi tu mají všechno doma. Jsme v restauraci (stánek a plastové židličky na ulici u hlavní silnice), která přes den funguje jako kadeřnictví a když potřebuju na záchod, provedou mě přes celý dům a zavedou do jejich koupelny.
