VODOPÁDY (S VODOU!) A DALŠÍ CHRÁM NA KONCI SVĚTA
Po naší klasické snídani (jogurt a mango za doprovodu NHL), se vydáme na výlet po okolí. Ještě ve městě stihneme klasický oběd (kuře s rýží) a pak už se ocitneme v jiném světě. Ještě ani nejsme mimo město a vidíme ten Vietnam, který mám nejraději. Malé domečky (často boudičky o jedné místnosti) před kterými se suší káva a smějící se lidi od ucha k uchu, kteří nám mávají. Je k neuvěření, že jsme jen pár minut jízdy od nablýskaných obchoďáků v centru města.
Vietnam má stejně jako spousta turisticky oblíbených zemí jeden problém. Turismus a vybírání vstupného za všechno, co vás napadne i nenapadne. Třeba tady, nedaleko Bao Loc, jsou vodopády Dambri, údajně jedny z nejkrásnějších ve Veitnamu… To nemůžeme posoudit, udělali z toho turistickou atrakci s ruským kolem a horskou dráhou. Tak jsme si na mapě našli vlastní vodopád. Možná není tak famózní jako Dambri, ale za to je jen pro nás.
Nejde ani tak o placení vstupného, jako spíš o to, že se nechceme kvůli fotce mačkat s asijskými turisty s houpajícím se Nikonem na krku. Na tom Nikonu není nic špatného, jednou si ho možná taky koupím 
Místo toho se prodíráme džunglí, bahnem a smekáme se na kluzkých kamenech, když se snažíme odhánět desítky komárů lačnící po naší krvi. Ale stojí to za to.
Nachází se tu i chrámovému komplex s krásným výhledem. Je tu tak neuvěřitelný klid. A i tady magickou atmosféru dokreslují tóny zvonkohry, kterou rozpohyboval závan větru.
Ticho sem tam naruší výkřiky malých kluků, kteří nedaleko hrají fotbal. Martin si s nimi kopne do míče a jejich dětská radost nezná mezí. Dle nadšení v očích to vypadá, že z toho budou mít zážitek asi na měsíc. Ale tu dětskou radost tu vídám i v dospělých očích. Ač by ji, s ohledem na svou životní úroveň a dle našich evropských měřítek, mít neměli. A přesto tam je. Je u mladé ženy, která vám v malém obchůdku prodá vodu, je u starého muže, který vám přinese misku polévky, je u babičky s nůší na zádech, která vám zamává, když kolem ní projedete na motorce. Ti lidé na první pohled nemají skoro nic. A přitom mají všechno.
